Sen o bílém draku

Bílý drak vyzařuje bílé světlo lásky, něhy a laskavosti. Bílé světlo v sobě obsahuje všechny barvy spektra. Dračí šupiny se třpytí a jako diamant s tisíci ploškami odrážejí všechny krásy světa, všechny aspekty Božího tvoření.

Bílý drak rozkládá svá perleťově modrá motýlí křídla, která se v teplých paprscích Slunce napínají, získávají tvar a Bílý drak mocnými vzmachy překonává spoutanost zemskou tíží a míří vzhůru k hřejivému slunci. Štíhlé tělo se vlní v rytmu náhle objevené radosti ze života. Z dračích úst vytryskne plamen písně živené ohnivou barvou srdce. Ten oheň, to je láska, která čerpá svoji sílu z nepřerušeného spojení se Zemí. Celým tělem probíhá; od Země ke Slunci a od Slunce k Zemi. Drak si je vědom své touhy po dokonalosti i toho, že je stále jeho formou dračí tělo – hřbet má zbrázděný ostny dračí nedokonalosti a dračích bolestných zkušeností. Bílý drak ale není smutný – rozhodl se k úsměvu a láskyplnému přijímání výzev života. Vždyť ví, že má následovat touhu svojí duše, ví, že mu na cestu vždycky bude svítit Slunce a boží láska. Nemůžeš-li být hvězdou na nebi, buď lampou ve svém domě.